A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Norsko - Cestopisy

Norsko 2008

Za severním polárním kruhem v létě den nikdy nekončí, a proto k poznávání krás této nádherné země je možné využít každou denní i noční hodinu. Barevnost přírody při ozáření půlnočním sluncem nelze popsát, to se musí vidět.

N o r s k o 11. 7. - 3. 8. 2008 Pátek 11.7.2008 – vyrážíme za poznáním
Odpoledne jsme vyrazili na naši třítýdenní cestu na sever. Nocleh jsme měli zamluvený v Etap hotelu v Lipsku (akční cena 31 EU). Lepší by byly Drážďany, ale tam už bylo, vzhledem k tomu, že jsme noclehy rezervovali až na poslední chvíli, obsazeno. Sobota 12.7.2008 – přes Dánsko do Švédska
Rozhodli jsme se vyrazit do Švédska přes dva mosty – Storebaelt (205 DKK) a Öresund (260 DKK). Je možný také trajekt z Německa z Puttgartenu do Dánska – Rodby. Ušetří se časově cca tři hodiny, ale finančně je tato cesta dražší. V Dánsku nafta stála od 11 do 12 DKK. Ubytování jsme měli zajištěné v hotelu IBIS v Göteborgu (605 SEK). Neděle 13.7.2008 – konečně Norsko
Naftu jsme brali ještě ve Švédsku za 14,50 SEK. Do Norska jsme přejížděli po novém Svinesundském mostě (25 SEK). První zastávku jsme měli v Hamaru. Prohlédli jsme si zvenku olympijskou halu a jezero Mjøsa, dlouhé asi 80 km. Nocleh jsme měli zamluvené v Dombasu v hostelu v kopci nad městečkem (Norske Vandrehjem – www.hihostels.no). Pokoj s příslušenstvím a snídaní formou bufetu za cenu 665 NOK. Naftu jsme brali za 12,50 NOK. Pondělí 14.7.2008 – Trondheim
Cesta vedla přes nádherný park Dovrefjell. Na vrcholcích kopců byla ještě velká místa sněhu. Do Trondheimu jsme dorazili po obědě. Ubytování jsme měli zajištěné v campingu v chatce s kuchyňkou a WC za 550 NOK. Sprchy byly poblíž a bez placení. Vyrazili jsme na prohlídku Trondheimu, kde se nachází krásná katedrála Nidaroskirche, ve které byli korunováni norští králové. Je dobré si zakoupit kombinovanou vstupenku do katedrály i do arcibiskupského paláce 100 NOK). Katedrála je velmi strohá, uvnitř bylo velmi chabé světlo (špatně se fotilo), ve kterém vynikala krásná vitrážová okna. Vystoupali jsme po 178 schodech na věž katedrály, ze které je nádherný výhled na celé město i na ostrov Munkholmen, kde se v 17. stol. nacházelo vězení. V arcibiskupském paláci se nacházejí korunovační klenoty – koruna krále, královny, prince, žezlo a jablko. Koruny byly nádherně zdobené drahými kameny. V muzeu jsou umístěny sochy, různé vykopávky a makety, znázorňující, jak postupně katedrála vznikala. Přístav tvoří jen řada nevzhledných doků. Ve městě nás zaujaly dvě kamenné stavby, vypadající jako z pohádky o trollech – v jedné z nich byl hotel. Nakoupili jsme v Ramě 1000, která se nacházela hned vedle parkoviště. I v jedenáct večer bylo jasno jako ve dne. Úterý 15.7.2008 – až za severní polární kruh
Chatky v campech se musí při odjezdu uklidit. Při odjezdu na recepci nikdo nebyl. Zaplacené jsme měli při příjezdu, tak jsme si kartou otevřeli závoru a pak hodili klíče s kartou do schránky u závory. Po cestě jsou častá odpočívadla se stoly a lavečkami, vždy vybavené čistým WC. První zastávku jsme udělali u Finkumfossen - lososí řeky, na které je vybudována elektrárna. Každý losos musí překonat krásně zbarvené skály, ve kterých je proražen tunel, a pak následně jednotlivé kaskády, po kterých se dostane až do nádrže u přehrady, ze které je vpuštěn do přehrady, aby mohl dále plout proti proudu. Největší ulovený losos vážil 52 kg, jak je napsáno na pamětní desce nejlepších úlovků. Cestou jsme potkali prvního losa, který stál u silnice. Na severní polární kruh jsme dorazili za deště. Prohlédli jsme si suvenýry, je možné si zakoupit certifikát nebo poslat pohled. Cesta dále vede náhorní plošinou, na které se nachází jen pár zkroucených zakrslých bříz. Po pravé straně od silnice teče krásná kaskádová řeka s provazovým mostem. Ubytování jsme měli zajištěné v campingu Saltdal u benzínky za severním polárních kruhem. Za komfortní chatku jsme zaplatili asi 890 NOK za noc. V chatce je veškeré sociální zařízení, velká obývací kuchyň, ložnice a předsíň s venkovním posezením. V tomto campingu jsme byli ubytováni 3 noci. Středa 16.7.2008 – ledovec Svartisen
Ledovec Svartisen se nachází pod severním polárních kruhem. Cestou jsme zastavili u řeky, prošli se po provazovém můstku a prohlédli se pěnící se peřeje. Po krátké zastávce na severním polárním kruhu, který se nám ukázal v přívětivějším počasí, jsme pokračovali k jezeru Svartisvatnet. Jezero se nedá pěšky obejít, musí se přeplout na lodi. Cesta trvá asi 20 minut a zpáteční lístek stojí 100 NOK na osobu. Na druhém konci jezera nás upoutal velká vodopád, který vyvěral přímo ze skalní jeskyně. Cesta k ledovcovému splazu vedla nejprve do kopce, pak pokračovala po nádherně zbarvených terasovitých skalách. Zanedlouho jsme dorazili ke druhému ledovcovému jezeru a za ohybem jsme již spatřili ledovcový splaz. To nejúžasnější nás čekalo, jakmile jsme došli k samotnému ledovci. Obrovské rozeklané masy ledovce působily impozantně a zároveň strašidelně. Při odchodu se jeden kousek ulomil a s obrovských rachotem se zřítil k zemi. Po cestě zpět na ubytování opět sprchlo. Všude jsou cedule, že přihlížení k ledovci je jen na vlastní nebezpečí. Čtvrtek 17.7.2008 – Bødø a Salstraumen
Po cestě do Bødø jsme si udělali malou zajížďku. Podívali jsme se do malého městečka Sulitjelma, kde byla nalezena bohatá ložiska měděné rudy a v roce 1891 zde vznikla těžební společnost. Do roku 1958 se v tavicích pecích topilo dřevem, a proto okolní kopce neoplývají velkým porostem. Prohlédli jsme si pozůstatky těchto hutí. Vyjeli jsme ještě dále, až k místu, kde se ruda těžila. Ještě je vidět pozůstatky těžebního kola a halda hlušiny. Z tohoto vyvýšeného místa jsou nádherné vyhlídky na okolní hory a ledovec. Nádherné pohledy na jezero, ozářené sluníčkem, hory a vodopád, stály za malou zajížďku. V Bødø je zajímavý kostel a velmi malebný přístav. Prodávali zde čerstvě ulovené krevety (140 NOK za kilo). Asi o půl páté jsme vyrazili směrem na Salstraumen, resp. na most u tohoto městečka. Most se klene přes 150 metrů širokou a 3 km dlouhou úžinu. Při přílivu se zde převaluje přes 400 kubíků vody. Tento malström je prohlašovaný za největší na světě. Měli jsme velké štěstí, protože právě začínal příliv, tedy doba, kdy tento přírodní úkaz je možné pozorovat. Je to fascinující divadlo, obrovské mořské víry, valící se jeden za druhým. Velké trychtýře, které tyto víry vytvářejí, hukot vody a křik racků, který toto přírodní divadlo dotváří, se musí vidět, to nelze popsat, stejně jako další krásy norské přírody. Nejdříve jsme pozorovali tento úkaz ze břehu pod mostem a poté ještě z mostu, odkud je vidět krásná barevnost vírů. Pátek 18.7.2008 – za půlnočním sluncem na Lofoty
Vyrazili jsme do Skutviku, odkud jsme chtěli přeplout trajektem na Lofoty. V průvodci po Norsku (Lonely Planet i Rough Guides) psali, že trajekt jezdí 8x denně. Předpokládali jsme, že by mohl nějaký jet kolem druhé či třetí hodiny odpoledně. Jaké však bylo naše zklamání, když jsme na místě zjistili, že trajekt jezdí pouze 1x denně a to v 18.30 hodin. Nebyli jsme zklamaní sami. Rakušané, se kterými jsme se dali do řeči, také nebyli nadšení a říkali, že v jejich průvodci uvádějí, že trajekt jezdí 6x denně. Takže je dobré se předem informovat na odjezdy trajektů. (Původně jsme chtěli tuto noc spát v Narviku, ale bohužel v hostelu bylo již vše obsazené. Proto je dobré si noclehy, pokud nedáváte přednost celtě nad hlavou, rezervovat s větším časovým odstupem.). Prošli jsme se alespoň po molu, prohlédli si růžovočervené mořské ježky, hvězdici a hejna malých rybiček, které rejdili u mola. Když trajekt konečně připlul, za 340 NOK jsme se nalodili. Někteří čekající se bohužel na trajekt nedostali, dokonce i autobus nějaké cestovky zůstal na břehu. Plavba trvala asi 2,5 hodiny. Foukal vítr a loď se pod našima nohama dost houpala. Ubytování jsme měli v hostelu v Kabelvagu (650 NOK), je to mládežnická ubytovna, kde jsme byli ubytováni dvě noci. Na pokoji je umývadlo. Sprchy a WC na chodbě. Snídaně formou bufetu v ceně. Ubytování v hostelech je levnější než ubytování v chatkách v campingu. Vzhledem k tomu, že bylo jasno, rozhodli jsme se podívat k městečku Eggum, odkud je nejlepší výhled na půlnoční sluníčko. Cestou na vyhlídku (bylo asi 23.30 hodin), noční slunce nádherně barvilo celou přírodu. Před půlnocí jsme už byli na místě a sledovali slunce. Je nutné si však uvědomit, že i v Norsku je letní čas, takže ta pravá půlnoc nastává až v jednu hodinu po půlnoci. Celou hodinu jsme sledovali, jak se sluníčko šlo trošku vykoupat, smáčet své nožky a tělo v oceánu, aby hlavičkou sledovalo všechno dění a poté zase celé vykouklo ven. Asi ¾ sluníčka se šlo vyčachtat v oceánu a poté již zase ta žhavá koule stoupala na oblohu. Příroda dostala barvy, které si nedovedeme představit ani v nejbujnější fantazii. Nad námi mraky s červeně zbarvenými okraji, moře bylo zbarvené od červené až do fialova, hory žlutonachové. Jedním slovem nádhera. I fotky se zdají jako obrovský barevný kýč. To svědčí o tom, jak je příroda krásná. Neviděla jsem krásnější, než v Norsku. Sobota 19.7.2008 – Lofoty
Dnes jsme vyrazili na projížďku po Lofotech. Nejdříve jsme se zastavili v Kabelvagu, kde jsme se podívali do kostela. Je to druhý největší dřevěný kostel v Norsku, pojme přes tisíc věřících. Poté jsme zajeli do Henningsvaeru, o kterém v průvodci píší, že je to jedno z nejkrásnějších míst. Osobně nás nijak zvlášť nenadchlo. Pak jsme vyrazili až do nejjižnějšího městečka na Lofotech do Å, což v překladu znamená potůček. Cestou jsme se zastavili u vikingského muzea, kde je možné si prohlédnout repliku vikingské lodě. Lofoty jsou velmi krásné, na vysokých strmých horách, zvedajících se od fjordů, jsou zbytky sněhu. Z vyhlídky u městečka Å jsme koukli na Atlantik a pak se již pomalu vraceli zpět. Ještě jsme se zastavili v Nusfjordu, které je malebné místo, zapsané v seznamu památek UNESCO. Je to idylické místo, obklopené horami s typickými rybářskými domky na kůlech. Po návratu na ubytování jsme se šli projít po městečku Kabelvag až k majáku. Ze skal u majáku byly nádherně vidět skály na pevnině, krásně zbarvené v nočním slunci. Neděle 20.7.2008 – Vesterály
Lofoty jsme opouštěli s tím, že se sem musíme zase někdy vrátit. Jsou nádherné. Na Vesterály jsme se dostali trajektem z Fiskebølu do Melbu za 116 NOK. Na krátkou chvíli jsme se podívali do Stø. Neměli jsme tolik času, abychom se vydali na asi pětihodinovou pěší túru královskou cestou, která zde začíná. Vesterály jsou nižší než Lofoty a horské štíty nejsou tak strmé, na mnohých místech jsou zalesněné. Cestou do Harstadu, kde jsme měli zajištěné ubytování jsme trajektem z Flesnes do Rensnes (98 NOK) překonali další z mnoha fjordů Norska. Bylo hezké počasí a tak jsme se někdy kolem desáté večer vyjeli podívat na vyhlídku do Elgsnes. Poslední úsek cesty již byla šotolina, ale velmi slušná. Když jsme šli na vyhlídku, narazili jsme na parádní opevnění z druhé světové války. Jednalo se o dost velký bunkr se spoustou chodeb, střílnami a také nějakými těžšími zbraněmi, které byly umístněné na železném čepu uprostřed betonového kola. Krásně se odtud dá pozorovat půlnoční sluníčko. Ubytování jsme měli v hostelu (600 NOK). Klasika – na pokoji umývadlo, WC a sprchy na chodbě, bufetová snídaně v ceně. Světlo je 24 hodin. Pondělí 21.7.2008 – směr Tromsø
Přejeli jsme přes most, spojující Vesterály s pevninou a vydali se dále na sever. Cesta vedla opět nádhernou přírodou, kolem fjordů a zasněžených hor. Podél cesty jsme již naráželi na stánky a stany Sámů, kteří prodávali mimo suvenýrů a kožešin také sobí sušené maso a sobí salám. Také jsme narazili na polární ZOO. V Tromsø jsme měli zamluvenou chatku na dvě noci. Byla to chatka bez vody, ale sociálky byly blízko (550 NOK). Škoda, že při rezervaci byl místní hostel již plně obsazený. Večer jsme vyrazili na krátkou procházku města, kterému říkají Paříž severu. Úterý 22.7.2008 – Tromsø
Dnes nám počasí nepřálo. Ráno jsme se vydali do Arktické katedrály, ve které je vitráž 140 m2. Samotná katedrála představuje rozpraskaný ledovec a jsou v něm umístěny české skleněné lustry, znázorňující ledové rampouchy. Dřevěná katedrála ve staré části města byla zavřená, zajímavá je však stavba knihovny. Původně jsme se chtěli vydat na pěší túru, ale počasí změnilo naše plány. Tak jsme se vydali na projížďku, nejdříve jsme si zajeli do Mikkelviku, po cestě jsme museli dávat pozor na pochodující divoké husy. Pak jsme si udělali okruh přes Eidkjosen, Norsfjordbotn, Sjøtun, Hillesøy, Sandvik a přes Eidkjosen a Tromsø až do chatky na ubytování. Ve staré části Tromsø je zajímavé nejen to, že s pevninou jej spojuje jak most, tak tunel s kruhovým objezdem, ale že pod městem je v tunelech rozsáhlé parkoviště. Středa 23.7.2008 – Alta
Vyrazili jsme v osm ráno, abychom stihli trajekt z Breivikeidetu do Svensby v 9.00 hodin. Plavba trajektem za 104 NOK trvala asi 20 minut. Na tento trajekt hned navazoval další trajekt, který vyplouval v 10.00 hodin z Lyngseidetu do Olderdalenu. Plavba trvala trochu déle a stála 137 NOK. Trajekty nám ušetřili spoustu času, jinak by jsme museli fjordy, hluboko zakousnuté do pevniny, objíždět. Průměrná rychlost na tamních silnicích je cca 65 km/hod.. Omezenou rychlost dodržuje každý, a to ze dvou důvodů. Jednak nikdy není možné předvídat, zda-li se za zatáčkou neobjeví los, na severu sob, liška, husy, nebo zda-li se na asfaltu nevyhřívají ovce a dále z toho důvodu, že pokuty za překročení rychlosti jsou dosti vysoké asi 30.000,- Kč a při nezaplacení dojde k zabavení vozidla. Po cestě jsme opětovně narazili na Sámská tábořiště. Na jedné náhorní plošině jsme dokonce narazili na opuštěné obydlí sámského zimoviště. Dnešní ubytování jsme měli zajištěné v hostelu v Altě (850 NOK). Pokoje se sociálkou a bufetovou snídaní. V podvečer jsme se šli ještě podívat do muzea, jehož součástí jsou prehistorické skalní rytiny z let 6000 až 2000 let př. n.l.. Čtvrtek 24.7.2008 – na Nordkapp
Opět jedeme na sever. Cestou jsme se zastavili v Hammerfestu, kde je zajímavý kostel. Pak jsme se vydali ještě dále až na konečnou ve Forsøl. Na ostrov Magerøya jsme se dostali placeným tunelem (180 NOK). Ubytování jsme měli zajištěné na dvě noci v chatce se studenou vodou (500 NOK/noc). Na chatce nebyly peřiny, je dobré mít s sebou spacák. Na silnici je nutné dávat dobrý pozor, protože se tu potulují stáda sobů. Na samotný Nordkapp je vstupné 200 NOK na 48 hodin s libovolným počtem příjezdů a odjezdů. Půlnoční slunce, pokud nějaké je, lze pozorovat z panoramatické restaurace, nebo jen z haly, vedle suvenýrů. My jsme si prohlédli alespoň kovový globus, také jsme zahlédli skutečně nejsevernější výběžek Knieskjolledden. Chvíli jsme se prošli po náhorní plošině a toužebně očekávali, zda-li přece jen to sluníčko nevykoukne. Alespoň trošku se na nás štěstí usmálo a sluníčko po nás přes mraky hodilo pár paprsků. V jednu v noci se budova zavírá. Pátek 25.7.2008 – Magerøya
Dnes jsme si chtěli udělat asi pětihodinový výšlap na Knivskjellodden, avšak byla taková mlha, že jsme to vzdali, protože tam nevede žádná značená cesta. Alespoň jsme se zajeli podívat do Skarsvagu a také do Gjesvaeru, kde již ráz krajiny byl jiný. Spousta jezer, obklopených skalami. Před Sámským obchodem se sob živil lišejníkem. V Honningsvagu jsme se podívali do místního muzea za 30 NOK. V přístavu kotvila Hurtigrute. Večer jsme se vypravili opětovně na Nordkapp, ale byla taková mlha, že z budovy nebylo možné dohlédnout ani na kovový globus. Sobota 26.7.2008 – Karasjok
Změnili jsme směr a vyrazili na jih. Příroda vykouzlila opět krásnou scénérii. Cesta vedla také náhorní plošinou, ale porostlou nízkými stromy. Ubytováni jsme byli v chovné stanici Husky, která je uváděna v nabídce Norske Vandrerhjem (800 NOK). Při ubytování jsme doslova zažili příjemný šok, na který budeme dlouho v dobrém vzpomínat. Spali jsme ve srubu, který bych spíše hledala u lovců kožešin na americkém severu v dobách zlaté horečky. Žádná ohoblovaná prkna, vše přírodní, na zemi i na zdech kožešiny, proto se před chatkou zouvá. Pro vodu se chodilo k sociálce. Jediná vymoženost byla lednička, vařič a mikrovlnka. No, prostě super a musí se to vidět. Ve stanici chovali asi 40 dospělých psů husky a spoustu štěňátek. Večer jsme se zajeli podívat na budovu Sámského parlamentu v Karasjoku a pak jsme se ještě vydali do Finska k posvátnému jezeru Inari. Ve Finsku byla silnice sice úplně rovná, ale jako vlnitý plech a je povolena neuvěřitelná rychlost – 100 km/hod.. Při zpáteční cestě jsme potkali polární lišku. Je paráda, že se můžete v noci vydat na výlet, protože je světlo 24 hodin. Neděle 27.7.2008 – přes Finsko do Švédska
Na severu tvoří ráz krajiny mokřady, jezera a nějaký porost. První zastávku jsme udělali v Kautokeino, které je zimovištěm Sámů. Za prohlídku stojí také galerie stříbra Juhls. Galerie je umístněna v architektonicky velmi zajímavé budově a vznikla zhruba před 50 lety. Práce šperkařů je vysoce hodnocena. Veškeré kousky jsou nádherné originály, stejně jako další výrobky ze skla, kovu, mušlí a vlny. Vstup volný. V Kautokeino jsme si prohlédli také místní dřevěný kostelík, uvnitř zdobený barvami, které můžeme vidět na tradičních sámských oděvech. Přes Finsko jsme se dostali do Švédska, kde jsme zastavili v Kiruně, které připomíná Ostravu z dob minulých. Samá halda a těžební věže. Prohlédli jsme si zajímavou radnici a také pěkný dřevěný kostel a zvoničku. Cestou na ubytování jsme již spatřili Lapporten – laponskou bránu. Ubytování jsme byli v ubytovacím centru v Abisku, které bylo nutné zaplatit předem (680 SEK). Pondělí 28.7.2008 – Abisko
Ráno jsme vyrazili na krátkou pěší túru podél toku dravé řeky, protékající vyhloubeným kaňonem. Pak jsme vyjeli lanovkou a vyrazili na horu Njulla, vysokou 1100 m.n.m., z níž byl nádherný rozhled po celém okolí. Slunce ozařovalo jezero Tornertrak, okolní hory i Lapporten. Na delší túru jsme se vydat nemohli, protože jsme museli pokračovat do Norska. Cestou jsme projížděli krajinou, kde byly všude rozházené kameny od menších, až po velké. Vypadalo to, jako by je roztrousil nějaký trolí obr. Fjord, který se nám postavil do cesty jsme překonali trajektem ze Skardbengetu do Bognes za 116 NOK a plavba trvala asi 25 minut. Pak jsme již uháněli do Saltdalu, kde jsme opětovně měli zamluvenou komfortní chatku (890 NOK). Úterý 29.7.2008 – opět přes severní polární kruh
Dnes jsme vyrazili přes Mo i Rana do Mosjoenu, kde jsme měli zajištěné ubytování v hostelu se snídaní (570 NOK). První zastávka byla na Severním polárním kruhu, kde svítilo sluníčko a bylo asi 25 stupňů. Cesta dále vedla krásnou přírodou podél fjordu a mezi skalisky, omletými ledovcem. Zajeli jsme se podívat i do Tjøtte a také v Alstahangu, kam jsme se podívali do místního kostelíku, u kterého je muzeum a památník Bosse. Místy jsou cesty hodně úzké, ale jsou vždy místa, určená k míjení se dvou aut. Středa 30.7.2008 – pobřežní trasa – aneb kam cestovky běžně nejezdí
Opět jsme vyrazili na jih. Chtěli jsme se podívat na přírodní skalní díru Torghatten, která je 160 m dlouhá, 36 m vysoká a 20 m široká. Byl to krásný zážitek. Prošli jsme si celou skalní díru. Tato půlkruhová zaoblená skála je vidět už z daleka, dokonce i to skalní okno je zdaleka vidět jako malá bílá tečka uprostřed skály. Když se vyleze (trošku do kopce, ale ne dlouho) k tomuto přírodnímu úkazu, opravdu to stojí za to. Vřele doporučuji, i když sem cestovky moc nejezdí, protože cesta sem je dost úzká, takže by možná autobusy měly problém. Pobřežní trasu přetínají fjordy, které je nutné překonat trajekty. Ty však jezdí celkem často. Tato cesta je mnohem krásnější a romantičtější než cesta vnitrozemím. Ubytováni jsme byli v campingu Namsos (550 NOK). Čtvrtek 31.7.2007 – opět Trondheim
Projeli jsme si další část pobřežní trasy a mířili až do Brekstad na trajekt. Předtím jsme si udělali projížďku po pobřeží. Trajektem jsme se dostali až k Trondheimu, kam jsme dojeli asi pěti tunely. Ubytováni jsme byli ve stejném campingu jako posledně (550 NOK). Prošli jsme se podvečerním Trondheimem, koukli opětovně na katedrálu Nidaros, ale jen zvenčí. Pátek 1.8.2008 – cesta do Švédska
Vyrazili jsme přes Dombas, Oslo, starý Svinesundský most do Göteborgu. Ze starého Svinesundu je krásný pohled na nový Svinesundský most. Ubytování jsme měli zajištěné v IBIS hotelu v Göteborgu (605 SEK). Sobota 2.8.2008 – neděle 3.8.2008 zase domů
Tentokrát jsme použili trajekt z Helsingøru do Helsinborgu (300 SEK). Ubytování jsme měli zajištění v Etap hotelu v Lübecku (44 EUR). V neděli jsme frčeli po dálnici v Německu a pak přes Prahu a domů. Postřehy:
Na hostely a kempy se dá vyřídit slevové karty.
Všude se dá platit platebními kartami (VISA kredit, MasterCard), jen výjimečně na krátkých trajektech se platilo hotově.
Levnější pohonné hmoty se nakoupí u benzínek bez obsluhy (zvláště na severu). Je nutné znát obsluhu: přijde se k platebnímu terminálu, strčí se platební karta dovnitř, zadá se PIN, pak se vyzvedne karta. Pokud je více stojanů, zadá se číslo stojanu. Poté se načerpají pohonné hmoty, opětovně se jde k platebnímu terminálu, znovu se karta strčí dovnitř a ta okamžitě vyjede zpět i s účtem. Tím je transakce ukončena.
I když je v Norsku rozsáhlá síť kempů, v létě jsou dost často chatky obsazené. Na severu je kempů méně.
Na severu, pokud chcete něco vyfotit, klidně můžete zastavit na kraji silnice, nikdo na vás netroubí, spíše zastaví a fotí také. Focení je můj velký koníček již spoustu let, takže mám velké množství fotek a některé opravdu stojí za to.
V každém supermarketu i u benzínek (tam bývají dražší) se dají nakoupit jednorázové grily (asi 36 Kč). Gril se zapálí, nechá se 20 minut hořet a poté se může hodinu grilovat. Není problém nakoupit párky, cena není o moc vyšší jako u nás. Také mají vynikající krevetový salát, většinou v půlkilovém balení, cena srovnatelná jako u nás, ale kvalita je rozhodně o sto procent lepší. Značkové zboží se dá nakoupit dokonce za výhodnější cenu než u nás.

Najeli jsme 11000 km, za naftu jsme zaplatili 23.800,- Kč, za ubytování 41.250,- Kč a za vstupy 10.200,- Kč. Za jídlo a drobnosti jsme vydali asi 2.000,- Kč.

Letos, bude-li nám přát zdraví a nepostaví se nám do cesty jiné potíže, vyrážíme opět do Norska, ale jinou cestou, nahoru chceme přes Švédsko, Finsko a pak se uvidí, protože itinerář této cesty právě sestavuji.

další cestopisy

    Cestopis měsíce

  • Norsko 2014

    Cestopis z okružní jízdy po jižní části Norska v srpnu 2014 po vlastní ose a bez cestovky. Trasa byla zvolena od přístavu Kristiansand, nejjižnější místo Norska - Lindesnes, dále podél pobřeží až k Trondheimu a vnitrozemím zpět do Osla. V rámci více

Komentáře
0
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@