A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Norsko - Průvodce

O Norech se obvykle traduje, že se k cizím lidem chovají chladně a nekomunikativně. Posouzení tohoto stereotypu závisí na každém jednotlivci a jeho osobních sympatiích pro různé typy lidí.
Řevnivost Norů, Dánů a Švédů, Sámové, Norské svátky, Náboženství, Státní zřízení, Norsko a EU, Trollové

Já osobně bych řekla, že Norové nejsou o moc chladnější než Češi. Je možná trochu složitější se s nimi dostat do počátečního kontaktu, ale jakmile tento krok uděláte sami, Norové k Vám budou velice příjemní, ochotní, vstřícní a pohostinní.

Norové mají svůj stát rádi, důvěřují mu, ztotožňují se s ním a jsou na něj hrdí.

Oni sami jsou si vědomi jistého nacionalismu, který v sobě nosí. Na svůj národ jsou poměrně hrdí (říká se, že čím menší národ, tím větší hrdost) a i jejich postoj ke státu jako instituci lze hodnotit jako velmi pozitivní. Vyznačuje se velkou důvěrou (vcelku oprávněnou) a spoléháním se na stát v mnoha životních etapách a situacích. Oceňují, a také po státu vyžadují, vysoce vyspělou formu welfare state. Ovšem s tím, že by těchto jistot a služeb welfare state někdo využíval, se setkáte jen ojediněle. S tímto faktem úzce souvisí další charakteristická vlastnost norského národa – poctivost a také, jak sami říkají: „passion for equality“ (vášeň pro rovnost). Tou mají na mysli rovnost šancí, výhod a pomoci od státu pro každého norského občana. O tom, že se v jejich pojetí nejedná jen o frázi, svědčí spousta důkazů. Další jejich ctností je téměř absolutní nezkorumpovanost.

Až zhruba do počátku 70. let 20. století bylo Norsko zemí národnostně převážně homogenní. Teprve od té doby začali do země přijíždět cizinci (nejprve zejména z Pákistánu) a dnes tvoří přibližně 9% norské populace (největší zastoupení mají Pákistánci, Švédové, Iráčané). V posledních několika málo letech rychle přibývá Poláků a také Slováků. Ti sem jezdí za prací, hlavně manuální (stavby, řidiči nákladních vozů a autobusů) a Norové si jejich práce velmi cení.

Řevnivost Norů, Dánů a Švédů

Norové, Dánové a Švédové si ze sebe navzájem dělají legraci a ve všech třech zemích existují o těch ostatních vtipné glosy.

Historické okolnosti zapříčinily, že mezi Nory a Švédy, ale také Dány existuje určitá řevnivost či konkurence. To se projevuje například při sportovních utkáních – jakmile je jasné, že norský reprezentant nevyhraje, fandí Norové komukoli jinému než Dánovi či Švédovi. Nebo si Norové dělají legraci z Dánů, kteří k nim do hor vyrazí na běžky či lyže. Jednou jsem v pouličním stánku v Oslu prodávajícím stovky připínacích odznaků zahlédla odznak s nápisem: „I Švédové jsou lidi“. Samozřejmě, že všechny tyto naschvály, či jak to nazvat, mezi těmito skandinávskými národy, jsou míněny především ve vtipu a oficiální i mezilidské vztahy panují na výtečné úrovni.

Sámové

Na severu země, především na území za severním polárním kruhem, žijí Sámové (u nás více známi pod jménem Laponci), jejichž rozmístění sahá i na sever Švédska, Finska a ruský poloostrov Kola. Jazyk sámské populace se naprosto liší od norštiny, patří do ugro-finské jazykové větve, tedy do stejné jako finština a maďarština. Navíc má sámština mnoho dialektů, přičemž ty, co jsou asi nejvzdálenější, si už poměrně těžko porozumí. Rozdíl v jednotlivých dialektech je mnohem větší než rozdíly mezi norštinou, švédštinou a dánštinou. Norsko podobně jako další země zastávalo po dlouhá léta asimilační přístup a různými metodami se snažilo o splynutí Sámů s norskou populací. Situace se nakonec obrátila teprve před několika desítkami let. I tak ale asimilace dospěla k pokročilé fázi a i díky tomu se dnes dá jen těžko odhadovat, kolik v Norsku, ale i celkově, Sámů žije. Odhady se pohybují mezi 30 000 až 85 000 pro celou sámskou populaci. V Norsku situaci vedle asimilace komplikuje i to, že mnoho Sámů se přestěhovalo na jiná místa v Norsku.

Norské svátky

Norsko má několik státních svátků, jež pochází převážně z náboženských tradic. Vedle těchto existují ještě významné dny, při jejich příležitosti se vyvěšuje vlajka. Mezi státní svátky patří Nový rok (1.1.), Květná neděle (připadá na neděli jeden týden před Velikonocemi), pohyblivé svátky Velikonoc (v Norsku se jako státní svátek uznává Zelený čtvrtek, Velký pátek, Velikonoční neděle, Velikonoční pondělí), May Day (1.5.), pohyblivý svátek Nanebevzetí Páně (40 dní po Velikonocích), Den vzniku ústavy v roce 1814 (17.5., probíhají bouřlivé oslavy po celé zemi), pohyblivý svátek Letnice (50 dnů po Velikonocích), pohyblivý svátek Den svatého ducha (jeden den po Letnicích), svátky Vánoc (24.12., 25.12., 26.12.). Mezi dny, kdy se vyvěšuje vlajka, patří například den narozenin krále Haralda V. (21.2.), Den zrušení unie mezi Norskem a Švédskem v roce 1905 (7.6.), či například Den osvobození v roce 1945. Samozřejmě, že vlajky se obvykle vyvěšují i ve státní svátky a jelikož Norové svou vlajku ctí a berou ji jako symbol státnosti, vyvěšují ji i v den rodinných narozenin či jiných výročí a významných dnů. Pro tyto účely slouží vlajka, která se dá označit spíše za prapor, neboť nemá klasický tvar obdélníkové vlajky. Vyznačuje se tvarem trojúhelníku a je vyvedena ve stejných barvách jako vlajka.

Jak už asi předpokládáte, v den státních svátků jsou všechny obchody zavřeny, stejně jako v neděli, a lidé si užívají volného dne v přírodě, na piknicích a pokud to jde, tak si volno vhodně prodlužují ještě přidáním jednoho či dvou dnů dovolené.

Náboženství

Křesťanství bylo poprvé do Norska dopravováno společně s vikingskými výbojnými cestami. Po dobu téměř dvou set let bojovalo o své postavení s místními mýtickými bohy. První biskupství se objevila před rokem 1100. V roce 1537 proběhla na královský dekret reformace a Norsko (stejně jako Dánsko) bylo nuceno přijmout Luteránské vyznání.

V současnosti je Norsko jednou z posledních evropských zemí, kde dosud přetrvává postavení církve (evangelicko-lutheránské) jako plně státní instituce. Kvůli tomuto statutu církve musí být vždy alespoň polovina zástupců parlamentu členy státní církve a jen členi mohou rozhodovat o věcech, které se církve týkají. Veškeré finance dostává církev od státu. Až 85% obyvatelstva je členem státní církve, ale při různých výběrových šetřeních pouze 50% obyvatelstva potvrzuje, že věří v Boha a dalších 25% věří v jinou formu vyšší moci. Naproti tomu velice oblíbené jsou obřady spojené s různými fázemi životního cyklu, jako jsou křtiny, příjímání, svatba a pohřeb. Mnoho sociologů se domnívá, že právě kvůli těmto obřadům zůstává členství ve státní církvi tak vysoké.

====Státní zřízení

V roce 1905, kdy se Norsko po více než čtyřech století stalo opět nezávislou zemí, odhlasovali jeho občané ve veřejném referendu, že jejich země zůstane monarchií. Jako krále si tehdy pozvali dánského prince Carla, který převzal jméno poslední norské dynastie a panoval až do roku 1957 pod jménem Håkon VII. Dnes na trůnu sedí král Harald V. Královská rodina se stále těší velké popularitě a oblibě, i když její funkce je především reprezentativní, stejně jako v mnoha jiných evropských monarchiích.

Norský parlament (Storting) se skládá ze 165 poslanců a volby probíhají každé 4 roky. I přesto že v některých letech po druhé světové válce usedl do čela vlády představitel konzervativní strany, je Norsko tradiční zemí sociální demokracie a společně s dalšími skandinávskými státy představuje velice vyspělou formu welfare state.

Norsko a EU

Norsko není členem Evropské unie (je však členem Schengenu), i když některé její zákony a normy implementuje. O členství Norska v EU se často diskutuje nejen v zemi, ale i mezi ostatními evropskými státy. Norsko se o členství několikrát ucházelo, ale na finální rozhodnutí mělo (a stále má) vliv mínění populace, která se ve dvou referendech (v letech 1974 a 1992) vyslovila proti vstupu do unie, v obou případech téměř shodným výsledkem 53.5% pro NE EU. Cizinci často spekulují o tom, jaké jsou důvody pro odmítání členství a nejčastěji říkají, že Norsko EU nepotřebuje, protože má ropu a tedy značné bohatství a protože se nechce vzdát rybolovu a lovu velryb. Tyto důvody patrně také sehrávají určitou roli, ale zřejmě nehrají prim. V době prvního referenda Norsko ještě nebylo silnou ropnou velmocí (bylo to jen pár let po objevení ložisek ropy), ale stejně výsledek dopadl tak, jak dopadl. Norové nejčastěji poukazují na historický kontext jejich rozhodnutí: I když se Norsko po dobu pěti století ocitalo pod nadvládou Dánska a posléze Švédska, po celou dobu si jeho obyčejní obyvatelé zachovali poměrně silnou svobodu nad vlastním rozhodováním (král byl v obou případech daleko a moc se nezajímal o to, co se v Norsku děje). Roli na tomto faktu sehrálo mimo jiné to, že se na norském území nikdy nerozvinul feudální systém v takové podobě, jak ho známe ze střední Evropy. Zejména venkovské obyvatelstvo si zachovalo svůj ráz vlastního rozhodování a staví se tak proti další vládě ze shora, tentokrát v podobě EU.

Trollové

S Trolly se na svých cestách po Norsku setkáte skoro všude - v turistických obchodech, na zahradách, v parcích, v lese, na horách…, jsou po nich pojmenovaná mnohá místa. Dají se považovat za jeden z norských národních symbolů a pokud si z dovolené odsud chcete přivézt něco typicky norského, pořiďte si Trolla. Objevují se jako součást staronorské mytologie a jejich historie sahá až daleko do hluboké minulosti. Říká se, že poprvé se s nimi lidé setkali v odlehlých pustých částech daleko na severu, který byl v minulosti pokryt jen sněhem a ledem a kde byli Trollové původními obyvateli. Trollové můžou být buď velcí jako obři, nebo i menšího vzrůstu (skoro jako trpaslíci), ale pokaždé je lidé poznali podle dlouhého zakřiveného nosu, čtyř prstů a chlupatého ocasu, který nezmizel, ani když na sebe vzali podobu jiného tvora. Trollové umí čarovat a jejich kouzla vůči lidem byla obvykle škodolibá, poněvadž lidé přišli do jejich kraje a narušovali jim jejich klid a život. Ale ne všichni Trollové musejí být zlí. Zmínka o nich se objevuje v mnoha uměleckých dílech, světově se nejvíce proslavila říše Trollů ve známé hře Henrika Ibsena, Peer Gynt.

Poslední editace textu: 9.6.2011 13:11
Další informace

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA